www.premonstrati.org
www.premonstrati.org
Organizační struktura
Konstituce premonstrátského řádu mezi hlavními orgány řídícími život kanonie udávají na prvním místě kapitulu kanonie. Jedná se o sbor všech bratří kláštera se slavnými sliby, který se schází alespoň jednou za rok a v rozmezí Konstitucemi daných pravomocí projednává otázky týkající se života a chodu celé kanonie.
Předsedou kapituly (zároveň i jejím členem) je prelát, zpravidla opat. Je nejvyšším představeným bratří a ordinářem celé kanonie. Jemu je svěřena pastýřská péče svých bratří (dle Konstitucí je jim roven jako člověk, liší se od nich svou službou), faktická správa a řízení kanonie. Je volen kapitulou kanonie na určitou dobu (v rozmezí 6 – 12 let) anebo na doživotí.
Opatovým zástupcem a jakýmsi jeho generálním vikářem je převor. Toho si vybere a jmenuje opat kláštera. Konstituce definují převora jako kněze, se kterým má opat svorně vést spolubratry a ve své nepřítomnosti mu může s důvěrou svěřit řízení kláštera. Je-li to zapotřebí, může opat jmenovat i podpřevora.
Hospodářskou správu kláštera a finanční řízení a zajištění svěřuje opat do rukou jím jmenovaného provizora. Spolu s ním se stará o hmotné záležitosti a potřeby kanonie.
Převor a provizor z titulu své funkce a další bratři (buď volení kapitulou anebo jmenovaní opatem) tvoří opatskou radu. Je to orgán, pomocí kterého opat řídí kanonii. Nejde-li o záležitosti vyhrazené celé kapitule, projednává je s opatem právě opatská rada. V některých případech je nutný její souhlas. Opat i jeho rada jsou pak povinni vydávat kapitule kanonie počet ze své správy.
Formace mladých spolubratří je záležitostí novicmistra a magistra kleriků. Novicmistrovi je svěřena bezprostřední práce na formaci a odpovědnost za ni. Novicmistr (magistr noviců) je opatem pověřený kněz, který uvádí nově příchozí do duchovního a řeholního života, naslouchá jejich problémům, povzbuzuje, napomíná, napravuje a jak v průběhu noviciátu, tak v jeho závěru vydává opatovi a kapitule svědectví o jednotlivých novicích, jejich pokroku a jejich způsobilosti pro řeholní život. Po složení prvních slibů pokračují pod vedením magistra kleriků.
Vedle noviců a kleriků žijí v klášteře ostatní bratři se slavnými sliby – jak laičtí bratři, tak kněží. Každý má jemu určené poslání a práci, kterou koná ve prospěch celého bratrského společenství. Ostatní bratři mimo klášter žijí zpravidla na farách zapojeni do pastorační práce a potřeb církve. Žijí-li v menších komunitách, stojí v jejím čele opatem určený řeholní představený.
Bartoloměj M. Čačík & Jakub Kodet © 2010-2015